1. století našeho letopočtu – V základech bývalé středověké zříceniny ve vesnici Odkopy byla v roce 1910 nalezena mince římského císaře Vitelia z roku 69 našeho letopočtu, což svědčí o tom, tento kraj byl osídlen už za doby Římanů. Dosvědčuje to i několik dalších nálezů římských mincí v okolí.
14. století – kraj se nachází ve správě panství Dobra Kuća (Dobrakutya, Dobrakutcha), župa Svetačje (později Toplica) v križevackém županství a záhřebském arcibiskupství.
1333 – poprvé se připomíná pozemek a později panství Svatý Jiří na Ilově (Sveti Juraj na Ilovi, Ilowazenthgyurgy), ke kterému patřila jedna část dnešního okolí Končenice.
1480 – poprvé se připomínají Kontovci (Konthowcz), panství a hrad, podle kterého údajně Končenice dostaly jméno.
1540 – na nařízení krále byl hrad Kontovac zbourán a vypálen, aby se nedostal do tureckých rukou.
1543 – dobyli Turci celé území dnešního Daruvaru a dostali se k řece Ilově. Okolí dnešních Končenic se na dlouhá léta stalo hranicí mezi Tureckem a zbytkem Chorvatska.
1691 – osvobození těchto krajů z tureckého područí.
1702 – poprvé se připomíná Konchino pole nebo Konczano, dnešní Končenice.
1805 – 1810 – v matrikách oddaných, zemřelých a rozených se poprvé objevují česká příjmení Miler, Liber, Frelih, Kolísko, Černý a další.
1806 – narozeno první dítě českých přistěhovalců (Ivan Frelih, narozený 16. 11.).
1825 – 1830 – ustálil se název Končenice (Konchanitza, Koncsanicsa, Končanica).
1826 – po tomto roce rychle roste počet českých rodin.
1848 – končeničtí a brestovští čeští přistěhovalci zasílají bánovi Jelačićovi dopis s žádostí, aby od pražské správy pro ně požádal o ,,Entlassung“, povolení k uzavření sňatku.
1850 – poprvé se připomíná samota Siget (Szigeth), koncem století osídlená českými přistěhovalci.
1857 – při prvním sčítání obyvatelstva Chorvatska má vesnice 74 domácnosti, ve kterých žije 713 obyvatel, z toho 707 Čechů.
1860 – byla založena škola, vyučovalo se chorvatsky.
1864 – první obchod ve vesnici, vlastnil ho Jan Křepelka.
1866 – zaznamenaná nejsilnější přistěhovalecká vlna do Končenic.
1880 – začala se psát školní kronika – pamětní kniha školy.
1885 – vystavěna železniční trať Končenice – Donja Vrijeska, napojená na trať Barcs – Pakrac (4. října). Přispěla k rozvoji kraje.
– stavba železniční tratě přispěla také k založení vesnic Odkopy a Paliszalas (Gornji Lug – Horní Luh), které postupně osidlují také Češi z Končenic, Brestova, Velkých a Malých Zdenců.
1888 – postavena první kaplička, pravděpodobně ve dvoře Jana Krejčího, shořela za druhé světové války.
1890 – Končenice se staly samostatnou obcí (1. ledna), prvním starostou byl Josef Křepelka.
1892 – zařízen poštovní úřad, na nádraží už byl telegraf.
1898 – založena první chorvatsko-slavonská spořitelna a podpůrné družstvo, nejstarší rolnická zádruha v Chorvatsku. Prvním předsedou byl Josef Křepelka (19. května).
1899 – na podnět družstva byla založena první chorvatsko-slavonská parní mlékárna a sýrárna, později ji vlastnil Ljudevit Modly (1. září).
– bylo sehráno první divadelní představení, hru Není v Praze nad legraci uvedli daruvarští ochotníci.
1900 – v tomto roce žije ve vesnici 1172 Čechů, úhrnem 1313 obyvatel.
1901 – přijela do Končenic rodina Stjepana Radiće. Bydlela v bývalém starém obchodě Josefa Křepelky (prosinec 1901 – konec února 1902).
1903 – dokončena byla stavba silnice Končenice – Brestov.
– v Končenicích se narodil František Šnajder (Schnaider, 29. března), známý stavitel houslí. Studoval v Pětikostelí a Budapešti. Žil v Záhřebu, kde vlastnil největší a nejstarší továrnu v zemi na stavbu hudebních nástrojů. Zemřel v Záhřebu 30. listopadu 1966.
– hrabě Alois Tüköry získal povolení vodu z řeky Ilovy používat k napouštění rybníků (29. března).
1904 – vybudován byl první rybník a založeno Rybníkářství Končenice, jedno z největších a nejstarších ve státě.
– v blízkosti Končenic bylo vystavěno letní sídlo rodiny Tüköry, zámeček Dioš poblíž kterého vznikla stejnojmenná osada Dioszentpall, později Dioš.
1904 – 1905 – založena osada Borissalasz (Boriš), po první světové válce osídlená také českými rodinami z Končenic a Brestova.
1905 – obec Končenice rozdělena na dvě obce, obecní správu dostala také vesnice Brestov.
1908 – začala stavba kostela, o který vesničané žádali už koncem století. O stavbu se zasloužil Jan Křepelka starší.
– Josef Křepeka se stal prvním Čechem – poslancem v Chorvatském sněmu.
1909 – dokončena stavba kostela, který byl 8. prosince vysvěcen
1910 – Jan Křepelka mladší vybudoval v Budapešti letadlo. Nikdy nevzlétlo.
– založena malá mlékárna Josefa Heřmana.
1912 – začal v Končenicích ordinovat první lékař dr. Karel Tovara.
Před první světovou válkou působila ve vesnici dechová hudba a pořádaly se první masopustní obchůzky.
1914 – 1919 – za první světové války zahynulo přes 40 mužů z Končenic, velký počet byl zraněných a zajatých.
1920 – končeničtí ochotníci sehráli první divadlo Poklad (18. ledna).
– narodil se zde přední krajanský pracovník Josef Matušek (1. února). Byl předsedou Československého svazu, ředitelem Jednoty, učitelem a autorem několika knih a řady textů o životě Čechů v Chorvatsku.
1922 – založen hasičský spolek (18. února), prvním předsedou byl Alois Trnka.
1923 – založen dramatický (divadelní) kroužek (16. září), prvním předsedou byl Josef Heřman.
1925 – založen první pěvecký sbor, vedl ho učitel Ivo Malinarić.
– jednalo se o založení české školy, ale vesničané ideu zavrhli.
1926 – pokus o založení Československé besedy (2. února), beseda se neudržela.
– založen Chorvatský sokol (21. října), prvním předsedou byl Ljudevit Modly. Sokol působil do konce roku 1929.
1927 – začala výuka v české doplňovací škole, vedl ji učitel Jan Pavlík.
– první veřejné cvičení Sokola. Dostavily se také spolky ze vedlejších vesnic (29. června).
– ve vesnici se konaly vůbec první okrskové dožínky (28. srpna).
1928 – hasiči uvedli své první divadlo (29. ledna).
1930 – založeno Sokolské družstvo Končenice, působilo do druhé světové války.
1931 – založena česká škola, první učitelkou byla Anežka Grundová.
1932 – založena Česká beseda (31. ledna), prvním předsedou byl Josef Heřman.
– při besedě působí čtenářský kroužek, vedl ho Gustav Piásek.
– na dvoře rolnického družstva vystavěna družstevní (zádružní) budova.
1935 – založena Besídka venkovského dorostu (17. února), prvním předsedou byl Zdeněk Terešák.
– pořádány první končenické dožínky (8. září). Byly nafilmovány.
Před válkou kratší dobu působil fotbalový spolek Mladost.
1941 – 1945 – za druhé světové války zahynulo v různých vojenských útvarech nebo jako civilní oběti přes 70 osob z Končenic a ještě 12 z bližšího okolí.
1945 – zahynul Josef Růžička, velitel I. československé brigády Jan Žižka z Trocnova (7. února), narozený na Odkopech v roce 1919. Česká základní škola v Končenicích dodnes nese jeho jméno.
– založena smíšená kapela. Vedl ji Zdeněk Terešák. Působila do roku 1967.
1948 – při besedě byl založen kuželkářský klub. Prvním předsedou byl František Finěk.
1950 – vesnice vystavěla elektrické vedení (4. října).
– začala stavba dnešního Českého domu.
– při besedě byl založen šachový kroužek, vedl ho Matěj Paclík.
1952 – při besedě založen tělocviční kroužek, vedli ho Jindřich Vystyd a Štefanie Bagová.
1953 – konaly se druhé dožínkové slavnosti (16. srpna).
– uvedena první opereta Vesnice zpívá v režii Zdeňka Terešáka.
– založena nová dechová hudba, kapelníkem byl Zdeněk Terešák.
1958 – dramatický kroužek uvedl hru Ponocný Šťoura po lásce mžourá, kterou v budově zádruhy sledovalo 440 diváků (16. března).
1959 – začala stavba nové školní budovy.
1960 – založena střelecká skupina, vedl ji Jenda Terešák.
1962 – Vladimír Terešák převzal v Los Angeles cenu Oscar za kreslený film (9. dubna). V. Terešák se narodil v Končenicích 18. února 1928. Byl dlouholetým ředitelem Croatia filmu a producentem různých filmů. Zemřel v Záhřebu 28. října 2007.
1963 – otevřena nová školní budova (22. prosince).
1964 – třetí dožínky v Končenicích (15. a 16. srpna).
– založena národopisná (taneční) skupina, kterou do roku 2006 vedla učitelka Zora Sigalová.
1965 – založen fotbalový spolek Mladost, po dvou letech zanikl.
1966 – začala stavba veterinární ambulance, pošty a zdravotní ambulance. Stavba byla dokončena o rok později.
1968 – dokončena stavba restaurace Ribarska koliba.
1971 – proběhlo sčítání obyvatelstva. V Končenicích žilo 1438 obyvatel, z toho 1266 Čechů.
1972 – konala se první přehlídka dětských písní Končenice (19. března). Tradice trvá dodnes.
1976 – založen fotbalový klub Ribar (14. ledna). Prvním předsedou byl Mirko Křivský.
1977 – založena farnost Končenice.
1979 – asfaltem opatřena vozovka Končenice – Brestov.
1980 – při besedě založena mládežnická dechová hudba pod vedením učitele Milivoje Částka (září).
1981 – FK Ribar sehrál první mezistátní zápas s FK Družstevník Hostěradice (22. srpna).
– čtvrté obžínkové slavnosti v Končenicích (22. a 23. září).
– v Končenicích hostoval fotbalový klub Dinamo Záhřeb (22. září).
– proběhlo sčítání obyvatel. V Končenicích žilo 1268, obyvatel z toho 981 Čechů.
1986 – na hřbitově byla postavena nová márnice.
1987 – Končenice dostaly telefonní spojení.
– hostoval veteránský fotbalový spolek NK Dinamo.
1991 – otevřena česká mateřská škola (5. února).
– srbští vzbouřenci odvedli z Daruvaru několik policistů, mezi nimi také Končeničana Darka Petrovického (19. srpna). Jeho osud je neznámý.
– do Československa odjela 13. září první skupina dětí z Daruvarska (také z Končenic) v transportu, zajištěném Červeným křížem. Umístěna byla v rekreačním středisku Seč. Během září, října a listopadu následovaly další transporty.
1992 – Končenice navštívil kardinál dr. Franjo Kuharić, zahřebský arcibiskup (7. dubna).
1993 – založen byl střelecký spolek Končenice (10. března). Prvním předsedou byl Blahouš Finěk. Členové spolku se stali několikanásobnými mistry státu.
– Končenice se znovu stala samostatnou obcí. Ustavující zasedání obecní rady se konalo 19. dubna. Prvním starostou 30. června zvolen Zlatko Bakunić.
– proběhlo sčítání obyvatelstva. Ve vesnici žije 1090 obyvatel, z toho 884 Češi.
1995 – do provozu uvedena digitální telefonní ústředna (29. května).
– konaly se druhé končenické okrskové dožínky (10. září).
– založena nová divadelní skupina (30. listopadu), vedla ji Věra Vystydová. Skupina pracovala do roku 2007.
1996 – přestal působit fotbalový spolek Ribar (červen).
1997 – v Končenicích se po páté konaly dožínky (26. a 27. července).
– vesnice připojena na plynovod.
1998 – divadelní skupina zastupovala českou menšinu na přehlídce divadelních amatérů ve Stari Gradu na Hvaru. Sehráli hru Ženich v hladu (28. května).
– dechová hudba natočila v Němčicích nad Hanou svůj první nosič zvuku (22. – 24. června).
2001 – FK Ribar začal znovu působit (3. dubna).
2004 – konaly se šesté končenické dožínky (24. a 25. července).
2009 – FK Ribar zvítězil v lize a postoupil do čtvrté chorvatské ligy, kde hrál dva roky (srpen).
2011 – otevřena nová sportovní hala (10. září).
– premiérka státu Jadranka Kosorová uvedla v Končenicích do provozu vodovod (10. září).
2012 – v Končenicích se po sedmé konaly dožínky.
Davor Ambroš